Omlouvám se

František Matějka

„V roce 2003 jsem udělal velkou chybu. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Od té doby pracuji na tom, abych to napravil.“

2003

Ve svých třiatřiceti letech jsem v referendu o vstupu do Evropské unie hlasoval pro. Pokud chcete vědět proč, čtěte zde...

Věřil jsem, že Evropské unii pomůže naše zkušenost z východního bloku. Že se Evropa díky nám poučí. Že už nám nikdy nebudou centrálním plánováním řídit naše životy a práci. Při své volbě jsem také spoléhal na to, že budeme mít právo veta a že právě možnost každé země mít rozhodné slovo nás ochrání před hloupými nařízeními a falešnou moudrostí bruselských elit. Mýlil jsem se.

2006

Pochopil jsem, že nám EU vstupuje do života víc a víc. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

Začal jsem v České republice zavádět digitalizaci účetních a daňových záznamů a pracovat v několika významných neziskových organizacích. Každý den jsem se setkával s důsledky zavádění společných politik EU a nárůstem byrokracie v životech lidí v této zemi. V EU jsme byli teprve dva roky, ale bylo každý den jasnější, že zásahy do života a práce lidí u nás nabírají obrátky, a že to nikdy neskončí.

2009

Snažil jsem se zabránit přijetí Lisabonské smlouvy a dokonce jsem poprvé v životě spoluzakládal politickou stranu. Pokud chcete vědět proč, čtěte zde...

Založil jsem Petici občanů států EU proti přijetí Lisabonské smlouvy a nechal ji přeložit do všech národních jazyků členských států EU. Informovala o ní média u nás i v zahraničí. Podepsaly ji tehdy desítky tisíc lidí napříč Evropou, ale nestalo se nic. Lisabonská smlouva byla přijata. Lidí v této zemi se nikdo neptal. Ztratili jsme právo veta ve všech klíčových oblastech suverenity. Bylo zavedeno většinové hlasování, které umožnilo rozhodovat o nás za našimi hranicemi. Způsob prosazení Lisabonské smlouvy bez referend v členských státech EU považuji za největší politický podvod na občany v novodobých dějinách Evropy. Svobodné jsem považoval za možnou cestu, jak jednou vyvést Českou republiku z EU.

2010

Začal jsem bojovat za vystoupení z EU slovem i písmem. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

Po letech sbírání zkušeností a znalostí ohledně zákulisí EU jsem založil blog na iDNES.cz a začal publikovat. Mých od té doby více než 1 500 autorských článků, z nichž většina byla o realitě života v EU, otevřeli čtenáři více než 10milionkrát. Čtenáři mě poprvé zvolili Blogerem roku mezi několika tisíci autory. Poprvé mě také členská základna Svobodných zvolila místopředsedou strany. Ihned po přijetí Lisabonské smlouvy jsem začal aktivně prosazovat vystoupení z EU. V té době ještě většina těch, kteří se dnes z osobního prospěchu staví do role největších kritiků EU, stála na druhé straně, čerpala dotace a nemohla si vynachválit unijní regulace.

2011

Boj s evropskými větrnými mlýny pokračoval. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

Pokračoval jsem uvnitř Svobodných v práci na tom, abychom seznámili lidi v České republice s eurounijní realitou. Mezitím rostly počty nových nařízení, zákonů a také byrokratů. Oblastí, do kterých by EU nemluvila, bylo stále méně. Pokračoval jsem v psaní článků na občanském blogu a čtenáři mě podruhé zvolili Blogerem roku.

2012

Stal jsem se nezávislým v boji za nezávislost. Pokud chcete vědět proč, čtěte zde...

Odešel jsem ze Svobodných. Cítil jsem potřebu přitvrdit ve veřejném prostoru a nechtěl jsem, aby za moje kroky nesl sdílenou odpovědnost kdokoliv jiný. Intenzivnější publikační činnost o EU a postupné přebírání mých článků dalšími portály vyústily třetím zvolením Blogerem roku. Nezávislost České republiky byla však stále menší.

2013

Cítil jsem se jako člen disentu v demokratické společnosti. Pokud chcete vědět proč, čtěte zde...

Autorů na blogu iDNES.cz bylo stále více a jejich články stále kvalitnější. Bylo skvělé, že rostl počet lidí, kteří se nebáli psát kriticky o EU. V té době byly blogy skoro jedinou platformou, na které měli čtenáři možnost seznamovat se s Bruselem v plné nahotě. Mainstreamová média se jakékoli kritice EU vyhýbala.

2014

V boji s molochem EU není žádné pero dostatečně břitké. Pokud chcete vědět proč, čtěte zde...

Sledoval jsem, jak nám mizí svoboda, nezávislost a suverenita mezi prsty. Jak roste počet lidí, kteří si myslí, že dotace jsou zdrojem příjmu. Jak národní politici ohýbají hřbet v Bruselu. Bylo jasné, že aktivismus nikam nepovede. Že když chcete něco opravdu změnit, musíte jít a zkusit lidem nabídnout něco jiného a utkat se s ostatními ve volbách.

2015

Vstoupil jsem podruhé do svobodné řeky. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

Na žádost mnoha lidí ze Svobodných jsem se vrátil a zkusil ještě jednou, jestli jsou tou správnou cestou k nápravě. Členská základna mě opět zvolila místopředsedou strany. Bylo tam tehdy nemálo lidí, kteří stáli za to a pomáhali. Nestačilo to.

2016

EU z nás všech dělá stále bezmocnější. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

V tomto roce jsem například bránil při veřejném jednání výboru ve sněmovně náš možná nejlepší zákon o civilním držení zbraní na světě. Atmosféra by se dala krájet. Proti nám stál zástupce Evropské komise Alain Alexis. Bylo to marné. Představa, že lidé drží zbraně pro svoji obranu, už je na západ od nás zjevně mimo vnímání vrchnosti. Více než terorismu se elity bojí vlastních občanů.

Byl jsem iniciátorem akce Oznámení Evropské radě o vystoupení České republiky z Evropské unie. Šlo o návrh dopisu Vlády České republiky s aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy. V naší zemi jste mohli vidět billboardy, o iniciativě psala média a téměř 20 tisíc lidí ji sdílelo na sociálních sítích.

2017

Nový politický směr vede ven z EU. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

Letité vnitřní spory ve Svobodných byly zjevně silnější než touha uspět u voličů. Poslední kapkou, která vedla k mému rozhodnutí podruhé a definitivně odejít, byla rezignace předsedy Petra Macha v době, kdy byla šance na změnu ve strategii do voleb. Z pozice zastupujícího předsedy strany jsem Svobodné dovedl k volbám nového předsedy, kterým se stal opět Mach. Svobodní tím s konečnou platností odmítli vystoupení České republiky z EU jako téma voleb. Poděkoval jsem bývalým kolegům za společné roky, vzdal se mandátu a odešel.

Síla EU v ničení národních států a jejich nezaměnitelné identity rostla a já došel k závěru, že jedinou cestou, jak se tomu v horizontu následujících let postavit, je založení nového politického subjektu. Poučenému zkušenostmi se mi podařilo dát dohromady skupinu skvělých lidí, kterých si velmi vážím, a zajistit dárce, kteří by nás podpořili. V dubnu 2017 jsme založili politické hnutí Referendum o Evropské unii a členská základna mě zvolila předsedou. O několik měsíců později jsme se zúčastnili našich prvních voleb do Poslanecké sněmovny PČR.

V prvních volbách jsme mandáty nezískali. Podařilo se nám však sejmout negativní nálepky tématu referenda o EU. Všechny ostatní strany se musely ve volební kampani referendu věnovat a nemohly ho už obejít. Referendum o EU dokonce bylo jedním z hlavních témat voleb prezidenta při debatách kandidátů. Stalo se standardním politickým tématem jako každé jiné a my jsme mohli přistoupit k dalšímu plánovanému kroku.

2018

Strana nezávislosti zahájila boj o nezávislost České republiky. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

Na základě mého návrhu rozhodla členská základna politického hnutí o změně statutu a názvu. V únoru 2018 se z hnutí Referendum o Evropské unii stala Strana nezávislosti České republiky. Jako jediní v této zemi máme svou Vizi pro Českou republiku přímo ve stanovách. Řeší všechny základní oblasti řízení státu. Nabízí lidem náš nadčasový pohled na soužití občanů a státu, který má sloužit, a ne být drábem a vychovatelem. Jedním z hlavních cílů strany je vystoupení České republiky z EU, bez kterého jsou všechny návrhy ostatních stran a hnutí jen kosmetickými úpravami stávajícího systému.

2019

Letos je šance začít vracet Českou republiku z Bruselu zpátky domů, do rukou lidí v naší zemi. Pokud chcete vědět jak, čtěte zde...

Oznámili jsme veřejně kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu. Chceme uspět a vrátit jednou Českou republiku z Bruselu zpátky domů – do rukou lidí v této zemi. Chceme ve spolupráci s národními politiky dalších členských států, kteří vidí EU jako my, dohodnout v Bruselu u jednoho stolu pravidla pro období po odchodu z EU. Zároveň neseme velmi nelibě, že byly doposud peníze nás všech používány Bruselem i proti nám – tedy proti lidem, kteří chtějí nezávislost republiky. Považujeme v rámci férovosti a skutečné plurality názorů za důležité, aby z peněz nás všech získala idea nezávislosti naší republiky konečně svůj oprávněný prostor.

Co bude dál? To záleží i na vás. Od roku 2003 dělám vše pro to, abych své hlasování o vstupu do EU napravil. Vystupuji v médiích, když dostanu prostor, publikuji články, iniciuji různé občanské aktivity… Ale nestačí to. Jestli jste tehdy hlasovali proti vstupu a váš názor se nezměnil, nebo jste na tom jako já, hlasovali jste pro vstup a víte, že to byla chyba, dejte mně a lidem ve Straně nezávislosti České republiky šanci napravit to za nás všechny. Naděje na změnu je jen s mandátem od vás, od voličů. Děkuji vám.

„Až 80 % naší legislativy je z Bruselu. Náš parlament se stal implementační agenturou. Bez odchodu z EU není naděje na změnu.“

Napište mi

E-mail: info@frantisekmatejka.cz
Telefon: +420 777 077 158

Pin It on Pinterest

Share This