Politika
Vyznávám pravicové hodnoty. Skutečná pravice klade důraz na základní svobody jednotlivce, prosazuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, což považuje za podmínky nezbytné k životu a prosperitě společnosti a odmítá výrazné zásahy státu do fungování ekonomiky. To vše ruku v ruce se sociálním cítěním a potřebou pomáhat ostatním, ovšem nikoli z důvodu vynucení pod sankcí a regulací, ale z důvodu vlastního svobodného přesvědčení.
-
Strana svobodných občanů
Pokud chcete něco, s čím jste nespokojeni, skutečně změnit, nestačí tuto nespokojenost ventilovat jen u piva. Právě proto jsem v roce 2009 poprvé v životě vstoupil do aktivní politiky. S vděčností, že vznikla nová politická strana, stavějící na skutečných pravicových hodnotách. Stal jsem se jedním z prvních členů Strany svobodných občanů, na ustavujícím sněmu se s mými názory ztotožnila více než polovina přítomných a v následných tajných volbách mi poskytli druhý nejsilnější mandát po Janu Klausovi v Republikovém výboru. O rok později, přesněji 18.3.2010, jsem byl zvolen do pozice jednoho ze čtyř místopředsedů Svobodných - na uvolněné místo po senátorce Lianě Janáčkové. Svůj post jsem následně neobhájil, ale dne 6.6.2011 jsem byl členskou základnou opětovně zvolen do nejvyššího orgánu Strany svobodných občanů, Republikového výboru. Přesto se domnívám, že z člověka se nestane politik jen jeho vstupem do aktivní politiky, ale zejména jeho následnou prací, službou, pro lidi a stát, tedy získáním mandátu v přímých volbách od voličů a nikoli jen svým prohlášením - a nejlépe pak zvýšením podpory voličů v následném období. Pak může říct, že je politikem v pravém slova smyslu.
Nikdy jsem nebyl členem KSČ ani spolupracovníkem žádné ze složek státní bezpečnosti. Do doby založení Strany svobodných občanů jsem nebyl nikdy členem žádné politické strany. -
Evropská unie a společná měna
Jsem odpůrcem Lisabonské smlouvy a přesvědčen o potřebě započetí jednání o vystoupení z Evropské unie, kterou považuji za nereformovatelnou. Z opakovaného čtení Lisabonské smlouvy, jejíž konsolidované znění má cca 500 stran a řada těch politiků, kteří jí dali hlas v poslanecké sněmovně, ji dodnes nečetla, jsou zřejmé tak zásadní přesuny práv našich občanů a České republiky samotné do Bruselu, že s ní souhlasit prostě nemohu. Když jsme hlasovali v referendu o vstupu do EU (hlasoval jsem pro vstup – ovšem za znalosti tehdejších podmínek fungování), nikdo z občanů o Lisabonské smlouvě nevěděl. Stejně tak jsem přesvědčen, že pokud by politici v EU vypsali povinné referendum v každé členské zemi, už bychom o Lisabonské smlouvě neslyšeli. Jsem odpůrcem společné evropské měny i dalšího prohlubování společných politik a tvrdím, že Evropská unie je projektem odsouzeným ke konci. Byl totiž, stejně jako jiné pokusy v historii, postaven nikoli na vůli lidí dole, ale moci chtivých nahoře.
-
Česká republika podle mě
Ústava České republiky je schválena občany v referendu a jakákoli změna či její doplnění jsou vždy podmíněny všelidovým hlasováním. Je platný ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, jeho porušení je možné pouze v případě přírodních katastrof nebo vojenského konfliktu. Existuje spravedlivá rovná daň pro všechny občany, bez rozdílu výše výdělku. Existuje rovná daň pro právnické osoby bez rozdílu. Daně již nejsou pro některé skupiny trestem za jejich úspěch, tah na branku a pracovitost. Neexistují již žádné státní podniky, nebo podniky se státní účastí, neboť stát je prokazatelně nejhorší možný hospodář, který není nikomu skutečně odpovědný. Neexistují dotace, které křiví trh i charakter lidí, neexistují žádné nástroje v podobě investičních pobídek apod. Církve jsou zcela odděleny od státu a nepožívají žádných nadstandardních výhrad oproti jiným organizacím. Jsou financovány výhradně z výnosů svého majetku a příspěvků svých členů...
Práce politiků je odměňována na základě výsledků, jako každá jiná. Absence, potřeba novel zákonů kvůli „přehlédnutím“, apod. jsou postihovány. Neexistuje imunita nikde jinde, než na půdě parlamentu. Státní příspěvky politickým stranám, pokud nejsou zrušeny, jsou vypláceny zpětně a to podle výsledků plnění zákona o státním rozpočtu. Odborové organizace se nesmí podílet na politické činnosti, pod trestem zrušení. Svou činnost mohou vyvíjet výhradně mimo pracoviště, mimo pracovní dobu a výhradně z příspěvků svých členů...
Zadlužená Evropská unie tak, jak jsme ji znali v roce 2010, je minulostí. Česká republika je opět suverénním státem, jehož volení zastupitelé rozhodují ve 100% o veškeré legislativě, zahraniční politice, imigrační politice, prostě o všem tak, jak je to normální a přirozené. Evropa je kontinentem svobodné spolupráce suverénních národních států. Česká republika postupně splácí svůj státní dluh a je na dobré cestě k jeho úplnému umoření. České republice stačí pro správu pouze zlomek původního počtu státních zaměstnanců z roku 2010. Tehdy jich bylo neuvěřitelných cca 500.000...
Trestem za vraždu je doživotí. Tresty za násilnou trestnou činnost jsou podstatně vyšší, než byla praxe v roce 2010. Devianti nemají nárok na propuštění v případě spáchání zvlášť závažného trestného činu a jsou doživotně umístěni ve střežené léčebně, ostatní mají léčbu povinnou, nikoli dobrovolnou. Práce je ve věznici povinná, kdo odmítne, nemá nárok na předčasné propuštění. Právo na zbraň k ochraně života, zdraví a majetku je jedním ze základních občanských práv. Zákony konečně nezvýhodňují menšiny...
Tak přesně takovou Českou republiku bych chtěl a jsem ochoten a připraven k takovým změnám osobně přispět. -
Petice za změnu volebního systému do Parlamentu České republiky Již nikdy 100 na 100, prosím!
Výsledky voleb do poslanecké sněmovny v červnu roku 2006 a z nich vycházející předpoklad průběhu politických jednání o ustanovení vlády mě tehdy vedly k myšlence a potřebě něco udělat. To byl důvod, který stojí za petiční akcí. Připojilo se k ní 3.477 občanů České republiky.
Motto: „Ptáte se proč? Vzpomínám na den, kdy jsem šel k volbám. Přišlo nás tehdy celkem 5.386.495. To je 64,47% všech voličů. Odevzdali jsme celkem 5.348.976 platných hlasů. Já prostě nevěřím, že si kdokoli z nás, ať už volil kohokoli, tohle přál...“
My, níže podepsaní občané České republiky, využíváme svého práva daného Ústavou a Listinou základních práv a svobod a žádáme politické strany, sdružení, uskupení a zejména jejich představitele, žádáme zákonodárné sbory České republiky k okamžitému zahájení jednání a přijetí závěrů a rozhodnutí vedoucích k takové změně volebního systému do Parlamentu České republiky, změně způsobu jmenování vlády či změně některých ustanovení o moci zákonodárné, která by vedla k odstranění možné patové situace, ve které se naše země po několika posledních volbách ocitla. Změňte některé z článků Ústavy nebo Zákona o volbách tak, aby se zamezilo možnosti vzniku patové situace komplikující efektivní sestavení vlády této země, jejíž mandát vznikl vůlí jejích občanů zprostředkovaný volbami do Parlamentu. Umožněte prosazovat v Parlamentu zákony těm, kteří ve volbách uspěli.
Umožněte touto změnou vítězům voleb a úspěšným stranám či uskupením dostát svým předvolebním slibům a veřejným závazkům. Proveďte takové změny, které umožní efektivním způsobem po volbách sestavit funkční vládu, jejíž jmenování by bylo podmíněno pouze formálními kroky, nikoli politickými tlaky a vynucenými kompromisy.
Týmy expertů všech stran vždy po dlouhou dobu pracují na zásadních reformách řešících palčivé problémy. Je zjevné, že jimi navrhovaná jednotlivá řešení jsou vždy koncepčně provázána s ostatními z různých oblastí. Jakákoli zásadnější změna či vynucené vyjmutí části řešení pak téměř vždy znamená ohrožení uskutečnitelnosti řešení jako celku. Znamená, že nelze plnit předvolební sliby. Znamená, že řešení naléhavých témat se oddaluje. Takto promarněný čas již nelze nahradit.
Umožněte občanům České republiky objektivně posoudit, zda sliby a závazky politiků dané voličům v předvolebním období jsou opravdu reálné. Umožněte občanům naší země zjistit před každými dalšími volbami, zda a jak se podařilo naplnit volební sliby bez vynucených kompromisů. Najděte řešení, aby se již nikdy nemohl opakovat výsledek voleb „100 na 100“, prosím! Děkujeme.
Iniciátor petice: František Matějka
Petiční výbor:
František Matějka, Most
Ing. Zdeněk Rogula, Most
Daniel Pavlík, Zelená Lhota -
Petice občanů států Evropské unie proti přijetí Lisabonské smlouvy
Jsem autorem také níže uvedené petice, kterou jsem v roce 2009 nechal na své náklady přeložit do všech 27 národních jazyků členských států Evropské unie. Připojilo se k ní téměř 20.000 občanů z 22 států. S Lisabonem náš boj za svobodu a demokracii nekončí. Naopak. Cílem je Evropa suverénních národů.
Motto: „Ještě nikdy nám úředníci EU nedali příležitost k vyjádření na jednom místě. Tak jsme to pro všechny svobodné občany členských států Evropské unie udělali.“
My, občané svrchovaných států Evropské unie, vědomi si svých občanských práv a v touze po zamezení kroků směřujících k byrokratické nesvobodě napříč Evropou, tímto vyslovujeme svůj nesouhlas s přijetím Lisabonské smlouvy. Lisabonská smlouva je v podstatě již jednou odmítnutou Evropskou Ústavou. Dává EU nové pravomoci na úkor členských států (68x zrušeno právo veta). Bere nám samostatnou zahraniční, hospodářskou, sociální a energetickou politiku a mnohé další. Státy ztratí kontrolu nad sazbami nepřímých daní.
Lisabonská smlouva dává EU možnost získávat nové pravomoci a rušit právo veta v dalších oblastech bez další ratifikace (Paragraf 48, který svým sedmým odstavcem radě umožňuje, aby dále zvětšovala počet oblastí, kde rozhoduje Brusel a kde rozhoduje kvalifikovanou většinou. K tomuto rozšíření nadále nebude třeba, aby je schválily parlamenty či občané jednotlivých členských států, jako tomu bylo dosud).
Lisabonská smlouva zvětšuje nadvládu nevolených byrokratů: rozšiřuje tzv. „doložku flexibility“, podle níž mohou vydávat závazná rozhodnutí například o obchodních normách pouze úředníci Evropské komise. Takových rozhodnutí je už nyní desetkrát víc, než směrnic, které projednává Evropská rada a Evropský parlament. Lisabonská smlouva dále zmenšuje váhu hlasu zástupců menších zemí v Radě ministrů a zvyšuje váhu hlasu zemí velkých. Tři ze čtyř velkých zemí (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) mohou kdykoli zablokovat jakékoli záměry Evropské komise. Naopak jim stačí sehnat podporu jedenácti libovolně malých států, aby prosadily, co potřebují – stačí 55% států s 65% obyvatel, oproti dnešku, kdy má každý stát právo veta. V řadě důležitých oblastí likviduje suverenitu menších zemí a činí z nich závislé území pod správou vyšší moci. Členské státy již nebudou mít komisaře v každé komisi, čímž ztratí velkou část vlivu na rozhodování Unie.
Na základě výše uvedeného odmítáme přijetí Lisabonské smlouvy a žádáme vlády jednotlivých zemí, v zájmu zachování svobody národů a jejich dalších pokolení, o započetí jednání o novém směřování Evropské unie, které bude postaveno na rovnoprávnosti a skutečné svobodě bez byrokratických regulací.
František Matějka, narozen 4.11.1970, výška 172cm, váha 89 kg, barva očí hnědá. Nosí nakrátko střižené hnědé vlasy a na temeni hlavy má jizvu. Pozor, může být ozbrojený a zejména pro pachatele bez rozdílu barvy pleti, útočící na životy, zdraví a majetek, nebezpečný. Zastává totiž názor, že je lepší být souzen dvanácti, než nesen šesti.